Pohled na jezero, třpytivou tůň krve, mi nahání mráz po zádech.

"Podívejte na to," vydechne Ryker a jeho stříbrné oči se doširoka rozevřou úžasem. "Nikdy jsem nic podobného neviděl."

Kráčíme pomalu k okraji jezera, naše kroky se tiše rozléhají po kluzkém kameni. Hladina jezera se jemně vlní a odráží k nám zkreslené obrazy našich tváří. Krev je hustá a tmavá, barvy hlubokého karmazínu, a zdá se být