Kaelia

„Hepčík!“

Kýchla jsem tak silně, až sebou celé mé tělo trhlo. V nose mě zaštípalo, rychle jsem si ho zmáčkla a popotáhla jsem.

„Paní, jste v pořádku?“ zeptala se vedle mě Linnea a její jemný hlas byl jako obvykle plný obav.

Přikývla jsem a poškrábala se na nose. „Jo, možná na mě zrovna někdo myslí,“ zamumlala jsem pobaveně.

Linnea se tomu usmála a zatahala mě za rukáv. „Paní, podívejte! Líb