Caius

Byla matoucí.

Nedokázal jsem říct, co má v plánu, jestli vůbec něco plánuje. Možná měli všichni ohledně ní pravdu. Možná byla prostě dost pošetilá na to, aby s kamennou tváří kráčela vstříc ponížení.

A přesto... ten úsměv.

To sebevědomé, tiché zakřivení jejích rtů nepatřilo někomu, kdo se chystá ztrapnit. Nebyl to úsměv té vtíravé dívky, která mě dřív jako dítě následovala na každém kroku