Kaelia

Drapala jsem muže za košili a hravě ho zvedla ze země, jeho váha z mého sevření visela naprosto zbytečně. Jeho tvář byla k nepoznání oteklá, rudá a pokrytá modřinami, jedno oko měl téměř zavřené a z koutku úst, kde mu už chybělo pár zubů, se mu táhl pramínek krve.

Zkrátka a dobře, vypadal naprosto příšerně.

Koutky úst mi cukly nahoru, když jsem si ten pohled vychutnávala. Pomalu jsem zved