Kaelia

„Kierane!“

Tobiasův hlas se rozlehl vnitřní arénou, hlasitý a na tuto nekřesťanskou hodinu až příliš energický. Pomalu jsem zvedla hlavu a v dálce ho uviděla, jak na mě mává oběma rukama, jako bych ho snad mohla přehlédnout.

Povzdechla jsem si a zavrtěla hlavou.

Jak může mít někdo takhle brzy ráno tak dobrou náladu?

Když mě za svítání vzbudili, měla jsem opravdový pocit, jako by mě táhli zp