Miriam sledovala, jak si Valerie povídá se svými společníky, se zářivým a upřímným úsměvem na tváři.

Najednou si uvědomila, že od doby, co se Valerie před více než rokem vrátila domů, se ještě nikdy tak svobodně neusmála.

Přimělo ji to k zamyšlení – byla Valerie vůbec někdy doma doopravdy šťastná?

Tohle byla její biologická dcera, její vlastní krev. Samozřejmě, že ji chtěla milovat a hýčkat.

Ale v