Lucian zahlédl nakvašené výrazy Kaelena a Declana a povytáhl obočí.

Pak stočil pohled na Valerii, která kráčela vpředu, živě si povídala s Jaxonem a smála se.

Rychle mu to došlo: v Jaxonově přítomnosti byla jiná. Vyzařovala z ní lehkost a vřelost, jakou při rozhovoru s nimi neměla.

A Jaxon se na ni soustředil s takovou intenzitou, jako by v místnosti neexistoval nikdo jiný. Vypadal, že by se na ni