Silasovi tepalo ve spáncích tak silně, až mu hučelo v uších. „Takže mi tvrdíte, že ať udělám cokoli, když už jsem své štěstí jednou rozdal, prostě mi nezbývá než snášet smůlu?“

Lucian přikývl: „Přesně tak. Ale abychom si rozuměli, takhle smolné období nebudete mít napořád.“

Vědoucně se na Silase podíval: „Během příštích deseti, možná dvaceti let se vaše štěstí vrátí na úroveň, jakou mělo předtím,