Avery

Zůstala jsem schoulená na studené podlaze svého pokoje ještě dlouho poté, co Mayiny kroky na chodbě utichly. Roky jsem se trápila drtivou realitou svého stavu a nutila se přijmout pravdu. Narodila jsem se bez vlka. Jako zmetek. Samotná představa, že mám osudového druha – a k tomu mocného Alfu –, který by přijal někoho tak zlomeného, jako jsem já, mi připadala jako krutý vesmírný vtip.

Co kdy