Avery

V očích mu kmitlo porozumění a pomalu zavrtěl hlavou. „Cítím tvé pocity přes to, co z našeho pouta zbylo, Avery. Když se dotýkáš svého břicha, když myslíš na ten život, který tam roste, nenaplňuje tě hnus ani strach. Jsi... něžná. Ochranitelská.“ Odmlčel se a tváří mu mihl záblesk zranitelnosti. „A kromě toho... je to naše mládě. Chci ho. Nebo ji. Chci to.“

*Chci to.* Ta slova se mi rozléhal