Avery

Cestička lesem u Východní hranice byla poklidná, posetá skvrnami pozdně odpoledního slunce pronikajícího skrz jantarové listí. Mé nohy našly na udusané zemině snadný rytmus a poprvé po několika dnech jsem se cítila téměř normálně – dost silná na to, abych šla sama, abych se pohybovala světem a nepotřebovala někoho, kdo by mě zachytil, kdybych zakopla.

Jednu ruku jsem položila na své stále pl