Avery

Ryker otevřel dveře dřív, než jsem k nim stačila dojít, jeho oči si mě prohlížely s tou svou instinktivní ochranitelskostí. „Avery. Jaký jsi měla den?“

„Dobrý,“ řekla jsem automaticky a nastoupila. „Jen jsem... unavená.“

Nebyla to úplně lež. Emocionální tíha toho odpoledne na mě těžce doléhala. Ale jak se kočár dal do pohybu a já se opřela o jeho bok, přes pouto jsem ucítila, jak se jeho oba