Avery

Probudila jsem se s jemnou vahou Rykerovy paže přes můj pas, jeho ruka ochranitelsky spočívala na mém břiše. Ranní světlo pronikalo závěsy v měkkých zlatavých proudech a já tam na chvíli prostě jen ležela a nechala se existovat v tom tichém kokonu tepla a bezpečí.

Mé tělo bolelo způsoby, které se mi začínaly stávat známými – příjemná bolavost dobře využitých svalů, něžná připomínka včerejší