Tessa

Svaly se mi křečovitě stáhnou u chladné stěny chodby. Přes mramorovou podlahu se táhne temný stín a s každou ubíhající vteřinou se plíží blíž. Pot mi stéká po bledém čele a štípe mě v očích, ale já tajím dech a tisknu se zády pevněji do omítky. Kousnu se do spodního rtu a modlím se k Bohu, u kterého doufám, že mě poslouchá, abych zůstala skrytá. Pokud mě Roman nachytá schovávat se ve stínech