Gemma

Strhl se rozruch. Požární poplach zvonil tak hlasitě, že mě to vytrhlo ze spánku. Ucitila jsem, jak Reiovy ruce zmizely z mého pasu, když se také probudil, se zmatkem vepsaným ve tváři, zatímco ospalost z mých očí byla ta tam.

„Co se děje?“ ptám se, hruď se mi v panice zvedá a klesá, a já se křečovitě chytím jeho paže.

„Myslím, že hoří. Zůstaň tady, půjdu to zkontrolovat.“ Chystá se vstát