Gemma

Ve chvíli, kdy v kuchyni zahlédnu Tristana, se zastavím. Asi si něco připravuje a já si sem přišla jen pro sklenici mléka. Polknu a jdu si nalít mléko, abych mohla hned odejít. Ale vzápětí se zarazím, protože hrozně toužím položit mu jednu otázku.

„Proč mě nemáš rád?“ Když jsem vešla, ani se na mě nepodíval, ale tentokrát zvedne zrak, pohlédne na mě a pak se zase bez jediného slova odvrátí