Po letech o samotě v práci si Dominic zvykl řešit všechny ty nejtvrdší záležitosti sám. Nikdy nepoznal ten pocit, jaké to je, když vás někdo potichu podporuje po vašem boku. Přesto právě v té chvíli cítil z Evangeline vyzařovat zvláštní druh tepla. Pootevřel rty a usmál se, načež jemně zaklepal na Evangeliin stůl. „Vstávej. Můžeš spát, až budeme doma.“

Zmatená Evangeline otevřela oči a otočila se.