Felicia zatnula zuby a snažila se udržet si na tváři úsměv. „Nespěchám, tati. Chci s vámi ještě pár let zůstat a starat se o vás.“

„Ostatní by nás mohli pomlouvat, kdyby věděli, že někdo v tvém věku pořád bydlí u rodičů. Kromě toho můžeš být pořád oddanou dcerou, když nás po svatbě budeš často navštěvovat.“

Felicia odložila misku s polévkou, bezmyšlenkovitě se rýpala v zelenině a vymluvila se na n