Následujícího dne právě vyšla Evangeline z oddělení Alfa v Malé bílé budově, když narazila na muže zahaleného od hlavy až k patě. Na tváři měl roušku a kšiltovku staženou hluboko do očí. Stál za křovím, aby si ho studenti nevšimli.

Evangeline dotyčného okamžitě poznala. „Gavine,“ oslovila ho, když k němu přistoupila. Na okamžik strnul a zhluboka si oddechl, až když spatřil, že je to ona. „Evangeli