Camila pomalu vyplouvala z neobvykle měkkého spánku, připomínajícího obláček. Ve snu se vznášela v teplém, beztížném oparu, v bezpečí před chladem a bolestí, které obvykle definovaly její každodenní existenci. Byl to ten druh hlubokého, regeneračního odpočinku, jaký nezažila už roky. Těžká, plyšová přikrývka ovinutá kolem jejího těla působila jako štít proti drsné realitě světa. Matrace byla silná