Matteo soucitně přikývl, z jeho výrazu čišelo pochopení. „Chápu to, madam,“ odpověděl jemně.

„Říkejte mi Camilo,“ opravila ho zprudka, neboť si chtěla uprostřed svého trápení prosadit trochu důvěrnosti.

Na Matteově tváři se mihl náznak obav a odpověděl: „Ach ne, madam! Není mi dovoleno oslovovat vás jménem. Až příliš si cením svého života,“ řekl se smíchem a zanechal tak Camilu v rozpacích. Co měl