Camila s Lorenzem jemně zatřásla a on se pomalu probral k bdění, oči se mu mžouráním otevřely. „Nějak nemůžu usnout. Chtěla bych se jít projít. Půjdeš se mnou?“ zeptala se potichu.

Podíval se na ni jedním okem a pohlédl dolů na její obličej. „To myslíš vážně, andílku? V tuhle hodinu?“ zeptal se, hlas stále ztěžklý ospalostí.

„Vypadám snad, že si dělám legraci?“ odsekla a hravě přimhouřila oči.

„Ne