**Elysia**

Když jsem viděla Valeria sedět nezraněného ve stínech mé ložnice, zaplavila mé tělo obrovská vlna úlevy. Panika, která mě dusila od chvíle v kostele, konečně polevila a podlomila mi kolena. Dnes už dříve mi posloužil jako lidský štít proti krupobití kulek, když mi tiskl hlavu dolů a chránil mé tělo svým vlastním. Vědomí, že přežil bez úhony, bez jediného škrábance na své široké postavě,