**Elysia**

Zmlkla jsem a jen jsem na něj zírala. Pak jsem se začala hystericky smát.

"Můj ty... To je snad ta nejstarší výmluva na světě." Utírala jsem si slzy z očí z toho, jak moc jsem se smála, a Valerio se na mě díval, jako bych se dočista zbláznila. Asi jo, a navíc jsem u toho určitě vypadala jako blázen. Před kanceláří se ozvaly tlumené hlasy, takže jsem se ohlédla ke dveřím.

"...říkala jsem