**Elysia**

"…Elysio…"

Z mých rtů uniklo tiché zasténání. Cítila jsem se mátožně a naprosto dezorientovaně, jak mnou někdo jemně třásl. Zvedal se mi žaludek a oční víčka jsem měla tak těžká, když jsem se je snažila otevřít.

"Elysio, prosím, probuď se." Taliin hlas zněl jasně a já se donutila otevřít oči navzdory jejich tíze.

"…Není mi moc dobře," skoro jsem zakňourala, když mi pomáhala posadit se.