~Frey~

Tváře mi hořely, ale ty Vaughnovy na tom byly stejně. Myslím, že takhle rudého jsem ho ještě neviděla. Zpoceného, to ano, ale nikdy ne rudého jako řepa.

"To stačí, Nano," vzpamatoval se Vaughn, narovnal se a vešel do pracovny. "Frey, jedeme domů."

Domů. To bylo podruhé, co mi tuhle větu řekl. A tentokrát to znělo tak přirozeně, až jsem málem uvěřila iluzi, že to jeho sídlo je teď i mým domo