~Freyová~

Vaughnovo sevření kolem mého zápěstí bylo pevné jako ocel, když mě odtáhl od Daphne.

„Pane – počkejte –“ stěží jsem to ze sebe dostala, než se mi nohy zapletly ve snaze udržet krok s jeho dlouhými tahy.

Nezpomalil. Neohlédl se. Vůbec mu nevadilo, že si nás lidé začínají všímat. Někteří vytahovali telefony a ukazovali na nás, jiní si šeptali se svými společníky.

Nestíhala jsem Vaughnovy d