~Frey~

Zeď byla pod mýma rukama drsná, když jsem se o ni opřela, abych se postavila na nohy. Zavrávorala jsem a srdce mi bušilo v hrudi, jak se zvuk střelby ozýval stále hlasitěji a blíž. Čtyři stěny temné místnosti venkovní hluk tlumily. Nemohla jsem se mýlit. Byla to střelba. Od chvíle, co Mateo odešel, panovalo ticho a já si to rozhodně jen nenamlouvám.

V hrudi mi rozkvetla touha a naděje. Mohl