~Frey~

Vzduch se zklidnil a já cítila, jak mi srdce v hrudním koši metá kozelce. Možná jsem chudá, ale ráda bych věřila, že nejsem pomalá ani hloupá. V tuhle chvíli, kdy lavička, na které sedím, působila chladněji než vnitřek mrazáku, mi ale připadalo, že mi snad zamrzl mozek.

‚Nemůže mluvit o mně,‘ říkala mi mysl, ‚ale ten pohled v jeho očích mi prozrazuje, že mluví o mně,‘ protestovalo mé srdce.