Podívala se na nás obě, pohledem těkala z jedné na druhou. Ruce se jí téměř třásly, než si je dala za záda.

„Etto?“ Udělala jsem krok vpřed a pohladila ji po paži.

„Samozřejmě, že můžeš zůstat s námi,“ přikývla Emmeline ze svého místa.

Podívala jsem se na Ettu. Vypadala, že má na krajíčku. Cítila jsem, jak ji to, ať už to bylo cokoliv, naprosto zahlcuje.

„Pojďme ke mně domů, napíšu Callumovi,