„Jsi v pořádku?“ Uchopil mě za ruku a přejel palcem po mých kloubech, když jsme po večeři mířili domů.

„Vyhrožoval ti smrtí. Vím, že jsi byl velkorysý,“ pokrčila jsem rameny.

„To neznamená, že to je pro tebe snadné.“

„To ne, ale tohle bylo už moc. Nemohu mu dovolit, aby se k tobě takhle choval. Ne jako tvá manželka,“ věděla jsem, že to, co jsme udělali, byla správná věc, přesto to nečiní uvalen