Valeriin úhel pohledu

Kaelenovy oči po mně přelétly, skepticky, a přesto zvědavě. "A jak se hodláš dostat do Okcidentu? Přežít tam venku bez haléře a bez ochrany?" Jeho hlas měl sžíravý nádech, jako by mě vyzýval k zaváhání.

Klidně jsem opětovala jeho pohled. "Půjdu pěšky, jak nejdál to zvládnu. Někdo se nade mnou nakonec slituje." V jeho očích jsem zahlédla záblesk nedůvěry a pohrdavý úšklebek. "