Poslední školní zvonek se rozlehl zaplněnými chodbami a ohlásil konec nejdelšího dne mého života. Protlačila jsem se těžkými létacími dveřmi a vyšla ven na svěží odpolední vzduch. Poprvé od rána jsem se zhluboka nadechla. Stín přetrženého pouta k druhovi mi stále pulzoval uprostřed hrudi. Připadalo mi to, jako by se mi mezi žebry zasekl roztříštěný kus skla a při každém nádechu dřel o plíce. Ale p