Hazel

Stojím v rohu kanceláře pana Blackwooda a předstírám, že vstřebávám každé slovo, které Monica odříkává o té služební cestě. Pravdou je, že na ni vůbec nemyslím, myslím na něj.

Vypadá… no, k mému překvapení velmi dobře.

Jeho pleť je ve své olivové dokonalosti naprosto bezchybná, jeho postoj nečitelný jako vždy.

Úleva uvolní něco v mé hrudi, ale hned v závěsu se objeví zklamání. Užírala jsem s