~Dorian~

Vyjdu ven, nechám se ovát nočním vzduchem a konečně vydechnu.

Před pár minutami jsem Katerinu málem shodil z klína, když měla tu drzost si na mě sednout a usmívat se, jako by jí patřil každý kousek mého těla. Pořád nedokážu uvěřit, jak blízko jsem byl ztrátě kontroly – a odhalení všeho.

Vytáhnu telefon, ruce mám navzdory adrenalinu klidné, a uložím nahrávku našeho rozhovoru u jídelního st