Hazel

Dojedli jsme a vracíme se zpátky, jdeme bok po boku světlou nemocniční chodbou. Dorian se nade mnou prakticky vznáší, na rtech mu pohrává vzrušený úsměv.

"Oběd byl skvělej, že jo?" říká, div že u toho neposkakuje.

Slabě se usměju. "Nemyslím si, že to můžu říct."

Prudce se zastaví a stoupne si přede mě.

"Proč? Jídlo bylo skvělé. Ani to nechutnalo jako jídlo z nemocnice."

Překřížím si ruce a n