~Dorian~

Temnota.

Ne ta poklidná. Ta těžká, nekonečná temnota, která mi tlačí na hruď a kvůli které se dýchání zdá být jen volitelné.

„Doriane, zlato.“

Hlas Kateriny.

Prudce se otočím a tep mi vyletí nahoru. „Katerino?“ Můj hlas se ozývá ozvěnou, kterou celou pohltí prázdnota.

To je nemožné.

Katerina je mrtvá.

Ta myšlenka dopadne s nechutnou jasností. Vím to. Pamatuji si to. Tak proč se její hlas