HADES (Rocco)

Jedla, jako by jídlo neviděla několik dní.

Vidlička se jí rychle míhala v ruce, sotva se zastavila, aby se nadechla, a její oči po mně každých pár vteřin střelily, jako by čekala, že udělám nějakou hloupost. Tašky z dovážky pořád ležely na lince a vůně opravdového jídla zaplnila její mrňavý byt po tom všem, co vyváděla s prázdnou ledničkou.

Opřel jsem se o linku, ruce zkřížené, a poz