Poté, co odešla, se mi podařilo pod Nyxiným bdělým mentálním dohledem vpravit do sebe trochu jídla. V posledních dnech se stala kupodivu až mateřsky starostlivou o moje fyzické blaho, trvala na tom, abych jedla a spala, i když ona sama byla stále rozrušenější.

‚Musíme být silné,‘ připomněla mi, když jsem odstrčila napůl snědený talíř. ‚Ať už přijde cokoli, nemůžeme tomu čelit oslabené hladem.‘

„Pr