Byl jsem skeptický, když si mě Enid to ráno odchytila v mé pracovně; v jejích prastarých očích jiskřila poťouchlost, když mi líčila den, který s Jessou naplánovaly. „Den na rande,“ nazvala to – jako bych byl nějaký obyčejný vlk dvořící se družce, a ne alfa král závodící s prastarou kletbou, s osudem mého království visícím na vlásku. Ale když jsem po obědě pozoroval Maevinu tvář a viděl ten uvolně