Plula jsem temnotou, mé vědomí se přelévalo jako příliv; občas se vyřítilo vpřed do bolestné jasnosti, jindy zase ustoupilo do milosrdného zapomnění. Čas ztratil veškerý význam. Byla jsem tu hodiny? Dny? Týdny? Pokaždé, když se mi vědomí vrátilo, bojovala jsem o to, abych si ho udržela, abych si vzpomněla, kdo jsem. Maeve Winslowová. Ta bez vlka. Dívka, která našla naději v očích Alfa krále, jen a