Ležela jsem na zádech v chladné trávě, vedle mě masivní postava Nikolaje, oba jsme těžce oddechovali. Krk mě bolel v místech, kde mě svírala jeho ruka, a z malých ranek na krku jsem cítila stékat tenký pramínek krve. Ale byla jsem naživu. Vybojoval si cestu zpět ze spárů kletby. Na tom záleželo. Otočila jsem hlavu a zjistila, že na mě zírá, v očích děs z toho, co málem udělal. Nenávist k sobě samé