Masivní dveře Nikolaiovy kanceláře se za mnou zavřely s uspokojivým bouchnutím, které jakoby odráželo prásknutí tuctu metaforických dveří v zasedací místnosti rady. Opřela jsem se o chladné dřevo, nechala hlavu klesnout dozadu a poprvé od začátku jednání se zhluboka nadechla. Ruce se mi mírně třásly a v těle mi stále koloval adrenalin z konfrontace s radou. Ale dokázali jsme to – vyjasnili jsme si