Radní Hemlocková nekráčela. Byla vedena, záda rovná, bradu vysoko, kostěné korálky v jejích složitě upravených stříbrných vlasech s každým krokem tiše cvakaly, jako by udávala rytmus smutečnímu pochodu, který slyšela jen ona. Když ji stráže zastavily pod stříbrným znakem vlka, klesla na kolena s uváženou grácií někoho, kdo si nacvičoval správné formy oslovení už v době předtím, než se narodili moj