VICTOR

Potom na mně ležela roztažená, mé ruce rozevřené na jejím pevném zadku. Ofina se jí lepila na zpocené čelo. „Teď si promluvíme,“ řekla, když jsem ještě ani nepopadl dech.

„Camillo—“

„Slíbil jsi to,“ řekla a její oči zastavily jakýkoli protest, který bych snad mohl mít.

„Slíbil.“ Čekala. Na přiznání, na mou obhajobu. „Máš pravdu. Požádal jsem Nica, aby otestoval tvou věrnost.“

Camilla se vyh