VICTOR

Camilla se skláněla nad kulečníkovým stolem. Měkké světlo lampy obkreslovalo křivku jejího krku a volné vlny jejích vlasů, když si rovnala ránu. V soustředění jí mezi rty vykoukla špička jazyka a já se přistihl, že se usmívám, ačkoliv jsem se snažil neusmívat. Vypadala tak odhodlaně, a přesto tak křehce, že jsem neodolal, postavil se za ni a nechal svou hruď otřít o její záda, zatímco jsem