CAMILLA

Brunův štěkot byl tím prvním, co nás přerušilo. Byl tak hlasitý, že se odrážel od stěn a vracel se přímo k nám, plnil vzduch kolem nás jako varovná siréna.

Bianca ani nebrvla.

Já ano.

„Odvolej ho,“ řekla, čepel se zaleskla ve světle.

„Já— já nemůžu,“ zašeptala jsem.

„Samozřejmě že můžeš. Poslouchá tě.“ Zlomyslně zasyčela, jako by moje váhání bylo pro ni urážkou. „Řekni mu, ať hned přestane