CAMILLA

Usmála jsem se a snažila se zamaskovat nervozitu. „Dobrý večer, Dante. Omlouvám se, že ruším. Můžu s tebou na slovíčko?“

Dante se podíval za mě na Nica a z pohledu jeho očí mi přeběhl mráz po zádech. „Nečekal jsem tě, Camillo,“ řekl, zatímco se na mě upřel jeho ostražitý zrak.

Byli jsme rodina, ale to neznamenalo, že k sobě máme blízko nebo že by mi Dante byť jen trochu věřil. Nevěřil niko