VICTOR

Pneumatiky zaječely na mokrém asfaltu, když jsem poslední zatáčku vybral příliš rychle. Začalo pršet a světlomety krájely déšť jako nože, ale všechno za čelním sklem byla jen šmouha.

Tep mi bušil v hrdle, ve spáncích, v mých zpropadených konečcích prstů, které svíraly volant.

Danteova poslední slova mi stále zněla v uších, hlasitěji než motor.

‚Jednoduše jsem si vzal to, co mi patří.‘

Matte