CAMILLA

Ve Victorově náruči jsem ztuhla. On sám zamrzl u paty schodů, když se z přední části domu ozval Giin smích.

Victor paže kolem mého pasu sevřel pevněji a opřel si hlavu o mé rameno. Z hrudi se mu vydral přiškrcený sten, který mi zavibroval celým tělem. Ačkoli jsem se to snažila zadržet, vybublalo ze mě uchechtnutí.

„To není vtipné,“ zamumlal, když mě postavil zpátky na nohy.

„Já vím. Promiň